Posledný deň patril histórii a súčasnosti Číny

Si–an, Čína 25.9.2017. Terakotová armáda a detailné vysvetlenie jednotlivých dynastii, tak začal posledný deň v Číne. Obed bol v znamení ochutnávok starovekých jedál v tradičnom štýle a podvečer nasledovala prechádzka na mestskom múre, z ktorého bolo vidieť moderné budovy, parky, upravené chodníky a štvrte. Je obdivuhodné ako je vybudované mesto Si-an, ktoré bolo kedysi dávno hlavným mestom Číny. Čisté dlažby, moderné cesty a budovy, všade dostupný internet, parky, jazierka, odpadkové koše – všetko čisté a v dokonalom stave.

Profesora Kassaya a Košturiaka sprevádzali študenti a pracovníci miestnej Xidian University – všetci motivovaní a dobre zorganizovaní. Na univerzite Xidian kedysi prednášal aj profesor Milan Zelený, ktorý sa vyjadri takto: Kromě univerzit v Pekingu a ve městě Xi’an (velkoměsto s 6,7 miliony obyvatel a s asi 50 univerzitami) jsem také učil v Šanghaji, Tianjin, Guangzhou, Shenyang, Chengdu a Hongkongu, a všude jsem se setkal s velkou soustředěností a pílí studentů. Zdá se, že tamní campusy nikdy nespí. Učebny svítí dlouho do noci, univerzitní obchody jsou otevřeny 24 hodin, restaurace jsou plné debatujících studentů. Všech mých 100 studentů MBA mluvilo perfektní angličtinou. Když jsem začal své obvyklé, že budu mluvit pomalu a zřetelně, ozvali se: „Ne, profesore, ne pomalu, ale tak, jak mluvíte v New Yorku, prosíme“. Nikdy žádný student nezmeškal přednášku bez omluvy, nikdy jsem nemusel kontrolovat docházku nebo vystavovat zápočty – vždy tam všichni byli. Nejvíce se jim líbilo, když jsem užíval nejnovější americkou hantýrku jako pushing the envelope nebo thinking outside the box. Cítili se výborně jako globální insideři. A také se nemohli nabažit, když jsem vysvětloval soustavu řízení Baťa. Byl to pro ně výrazný benchmark.

Za studium čínští studenti platí a chovají se tudíž jako zákazníci. I studijní náplň si ovlivňují sami. Chtějí jen to nejnovější a to nejlepší. Kritizovali mne například, když jsem použil učebnici z roku 2001. Nebo když jsem se po vyložení supply chain už nedostal k demand chain navrhli, že přijdou druhý den ráno dřív, abych výklad dokončil. Učím samozřejmě podle standardů mateřské Fordham University. Dal jsem jim proto závěrečnou zkoušku stejnou jako svým studentům v New Yorku – pro porovnání. To jsem si ale naběhl. Udělali ji všichni na A, takže zkouška ztratila v Číně svoji rozlišovací schopnost. Opět zazněla kritika: „Proč jim to dělám tak lehké, nejsou přece malé děti!“ Řekněte sami. Jak se s tímhle dá soutěžit? Jak tomu lze konkurovat? Když jsem chodil po nočním campusu, viděl jsem budoucnost Číny ve skloněných hlavách studentů, kterých má dnes Čína miliony...